Polské výsledky komuálních voleb jako ty naše
V neděli 21.10.2018 v Polsku proběhly volby do všech tří stupňů samospráv – čili na úrovni obcí, okresů a krajů (vojvodství). Zatím nejsou známy ani předběžné či částečné výsledky, Státní volební komise se zatím jen chlubí, kolik okrsků spočítala, ale bez uvedení výsledků, podrobnější data začne patrně uvolňovat až během pondělí.
Nicméně se již operuje s “výsledky”, ty podala státní televise TVP podle průzkumu exit poll společnosti IPSOS. Ta se dotazovala voličů vycházejících z volebních místností, jak hlasovali. Takto získali data k volbám do krajských samospráv a volbám starostů či primátorů obcí a měst, kteří jsou v Polsku voleni přímo.
Podle těchto průzkumů toto klání vyhrála vládní strana Právo a Spravedlnost s 32 proc. hlasů při 51 procentní volební účasti (tato je poměrně slušná, v rámci tohoto druhu voleb jedna z nejvyšších). Druhá skončila Občanská koalice (KO, Občanská platforma a Nowoczesna) s takřka 25%, třetí Polská lidová strana (PSL) s 17%. Další v pořadí je blok tzv. bezpartijních (něco jako STAN) s 6 proc., stejný výsledek dosáhlo hnutí Kukiz 15, za zmínku stojí ještě Svaz demokratické levice s takřka 6 procenty hlasů. Další uskupení získala kolem jednoho procenta hlasů. PiS vyhrálo v 9 krajích, KO v 7, avšak to ještě neznamená, že PiS bude všude tam, kde vyhrálo, schopno vládnout, protože ještě neznáme přesné rozložení mandátů a výsledky dalších uskupení. PiS má, na rozdíl, od oposice, menší koaliční potenciál a je dost dobře možné, že v mnoha případech skončí jako hnutí ANO a bude z místních krajských vlád vyšachováno.
Velkou pozornost poutaly přímé volby primátorů největších měst. Velká města dobyla oposiční KO, nejprestižnější je vítězství v hlavním městě Varšavě, kde její kandidát Rafal Trzaskowski vyhrál již v prvním kole a o cca 20 procent porazil vládního kandidáta Patryka Jakiho.
Překvapivou je naopak porážka oposičního kandidáta Jaroslawa Wałęsy (syna bývalého presidenta, nyní europoslance) v Gdaňsku, ten tam skončil až třetí za stávajícím primátorem a kandidátem strany PiS, první dva se utkají ve druhém kole za dva týdny.
Na výsledky voleb reagovaly všichni největší hráči – zde je zajímavé to, že reakce byly zhruba podobné, jako u nás po komunálních volbách. Takřka všichni hovořili o svém velkém úspěchu. Ať to bylo PiS, či druhá Občanská koalice. Právo a spravedlnost se radovalo z většího o 5 procent výsledku, než před čtyřmi lety, KO zas z toho, že získala velká města a nastoupila tak cestu k vítězství v parlamentních volbách v roce 2019. Taktéž další strany a hnutí se radovaly z dosažených výsledků.
Pravdou však je, že nikdo nebyl naprosto spokojen, že radost byla zkalená různými dílčími, ale podstatnými, neúspěchy, které zde již byly zmíněny. Např. druhá KO dosáhla horšího výsledku, nežli před čtyřmi lety PO, kdy PO vystupovala samostatně a nikoliv v koalici, jako nyní. PiS zřejmě očekávalo mnohem lepší výsledek a doufalo alespoň v možnost boje o některé důležité primátorské posty ve velkých městech – k těm dojde jen v Krakově a Gdaňsku, zbytek velkých měst získala (vyjma Katowic) oposiční KO (avšak neví se, jaké tam bude složení zastupitelstev, a zde může dojít k různým překvapením). Pohrom zažilo hnutí Kukiz 15, které určitě doufalo v lepší výsledky, stejně tak levice – čili SLD (Svaz demokratické levice) namísto velkého návratu získala jen kolem 5 procent hlasů.
Snad jediným zcela spokojeným uskupením může být Polská lidová strana, která sice skončila třetí, ale obhájila na krajské úrovni solidní výsledek kolem 17 procent, což je mnohem více, nežli má na celostátní úrovni, a což straně dává šanci hrát rozhodující roli v rámci tvoření místních krajských koalicí.
Zcela irelevantními se ukázala být taková uskupení jako ultralevicová strana městské levice Razem anebo nacionalistické Národní hnutí či ultraliberální strana Janusze Korwin-Mikke anebo i Zelení.
Pokud krajské volby měly dát odpověď na otázku, jako jsou trendy rok před parlamentními volbami, tak odpověď na tuto otázku je více méně daná. Vládnoucí sice PiS vede, ale musí zabrat (naučit se oslovit voliče ze středu politické scény), protože oposice sice není ještě s to vládní stranu porazit, ale není na tolik slabá, aby nebyla nebezpečná. KO má navíc tu výhodu, že může poskládat dohromady antipisovské strany (kromě Kukiz 15) a tím získat většinu.
Čili pro vládní stranu jsou výsledky varováním, pro oposici nadějí.
vp