Nejpokrokovější církevní pracovník. J.L.Hromádka
Protestantské církve a Josef Lukl Hromádka v letech 1945 – 1969
Peter C. A. Morée a Jiří Piškula
I. vydání. Benešov: EMAN, 2015.
Naprosto výjimečná kniha, kterou musí číst každý, kdo se chce podrobněji seznámit s církevní (hlavně evangelickou, ale nejenom) historií poválečného Československa. Postava teologa a mírového aktivisty Josefa L. Hromádky je zde popsána s naprostou nestranností, s uvedením všech okolností jeho prapodivné koexistence s komunistickým režimem. Autoři tudíž objektivně píší o celém kontextu doby, o tom, kterak děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty autenticky zastával názory souznějící s oficiální komunistickou propagandou, kterak v důsledku svých postojů dosáhl nevídaného a privilegovaného postavení, ale zároveň poukazují na jeho četné intervence ve prospěch církve, kritické postoje vůči režimu a nakonec i odsudek okupace roku 1968. V celé šíři a kontextuálně ukazují rozporuplnost doby i osobních příběhů různých aktérů, nejen Hromádky. Kniha je dokonale „ozdrojovaná”, je to historické dílo, přitom se čte dobře, mnohdy jako napínavý příběh.
Příběh J.L.Hromádky v podání autorů má mj. jednu nezpochybnitelnou hodnotu – přímo ukázkově totiž popisuje podstatu československé verse komunistické totality, která se vyvíjela, která měla své různé podoby a jejíž pochopení není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. V tomto ohledu je knížka Moréeova a Piškulova plastická, mnohovrstvá a hodně poučná. Proto je vhodná pro každého, kdo chce poznat mechanismy komunistické diktatury. V tomto případě se autoři soustředili na osudech jednoho z nejvýznačnějších teologů českého prostoru 20. století, ale vzhledem k šíři jejich pohledu, hloubky uchopení tématu, kniha není zdaleka jen o jedné rozporuplné postavě českých evangelických dějin. To koneckonců předurčil bohatý život popsaného hrdiny práce – jeho široké kontakty se světovou ekumenou (Barth, Niemoller, maďarští protest. biskupové, ruští patriarchové atd.), jeho takřka důvěrné vztahy s vysokými komunistickými funkcionáři režimu (např. A. Čepička) či četné zahraniční cesty. Morée a Piškula se nevyhýbají obtížné klasifikaci – nebojí se věci nazývat pravými jmény, jakkoliv se vždy snaží zachovat věcně badatelský pohled a uvádějí všechny polehčující i přitěžující okolnosti. Takže jejich pohled je prost zjednodušení či vulgární interpretace – neomlouvají některé Hromádkovy postoje dobou, nebojí se v kontrastu s jeho postoji ukázat jiné názory, které např. již v roce 1947 jednoznačně dokázaly identifikovat podstatu komunistického útlaku (prohlášení YMCA, viz obrázek). Nicméně knížka nám podává ucelený obraz, vše je uvedeno v příslušném kontextu, čili je nám dána možnost pochopit kolaboraci Hromádky s režimem, nikoliv omluvit.
Je pro mne nepochopitelné, že dílo takového kalibru vyšlo v nákladu 400 výtisků. Kniha (takřka 400 stran) je totiž vhodná nejen pro zájemce o evangelickou historii, její dosah je totiž namnoze universální – popisuje totiž fungování totalitního režimu ve styku s jiným světonázorem, odhaluje záludnosti hry s mocí, přibližuje mechanismy, které lámou charaktery lidí. V tom je její universalismus. Proto lze bez ostychu knihu doporučit mnohem širšímu auditoriu, nežli jen tomu evangelickému.
V.Petrilák