Nepoměr? O české a ruské cenzuře
„Hlídá nás Roskomnadzor neboli výbor pro komunikaci a masmédia, kterému stačí dvě varování, aby nás pohnal před soud a klidně i zavřel” – tak podle wikipedie popisuje Vitalij Jaroševskij, fungování Roskomnadzoru. ROSKOMNADZOR nyní „vypnul” další média v Rusku. Jde o federální státní instituci jednající dle zákona a spadající pod Ministerstvo komunikací Ruské federace. Provádí nyní cenzuru ruského mediálního prostoru. Takto byl z tohoto prostoru vykázán nezávislý tv kanál Dožď nebo např. rozhlasová stanice Echo Moskvy. Jde o cenzuru. Ruští uživatelé internetu se tak mohou dostat k alternativním informacím dosti složitým způsobem, jsou jim odpírány.
V Česku totéž provádí sdružení CZ.NIC, které nevydává žádné varování, natož dvojí, které svá rozhodnutí neopírá o žádný zákon, které nemusí nijak (prozatím) zdůvodňovat to, že někoho vyřadil z českého internetového prostoru. Jde rovněž o cenzuru, ale u nás má zatím každý uživatel mnoho možností dostat se k různým informacím. Nicméně dosud existující weby bez jakékoliv opory v zákonné úpravě byly vypnuty a dnes běžný uživatel webu není s to posoudit, ověřit, zda byly opravdu „závadné” (jak, dle jakých kritérií).
Jde o to, že tímto způsobem lze vypnout kdykoliv a kohokoliv a rozhodně nejde o standardní postup, protože neprobíhá podle nějaké zákonné procedury, což by v právním státě mělo být. Dokonce i Rusko nějakou (o její kvalitě lze pochybovat) má.
To, co se stalo v ČR (mám na mysli cenzuru) rozhodně není normální. Jistě, máme nenormální situaci, ale dosud nejsme ve válce (jakkoliv byl vyhlášen nouzový stav, ale k tomu došlo až po „vypnutí” oněch webů a jakkoliv to prohlásil premiér Petr Fiala). Jako stát jsme na straně Ukrajiny, což je určitě správné, ale občané dosud žijí v demokratickém zřízení a nelze prostě jen tak rušit názorovou pluralitu, která patří k základům našeho ústavního pořádku. Pakliže někdo svými činy a slovy toto porušuje, ať se proti němu jedná podle zákonů a rázně. Ale je-li tento postup v rozporu se zákony naší republiky, jde o nedemokratické a dokonce i nebezpečné počínání.
Otázka cenzury je složitější. Osobně, když to zjednoduším, ji nevylučuji – ona existuje, je např. nepřípustné publikování pornografie a podobných jevů. Určitě po zralé úvaze každý dojde k tomu, že i některé otázky týkající se státní bezpečnosti lze do této oblasti zařadit. Nyní např. mají jet konvoje s výzbrojí a humanitární pomocí na Ukrajinu, zcela chápu, že by se neměly nekontrolovaně publikovat fotky či videa zachycující tuto operaci – jde o citlivá data (čímž vyzývám k autocenzuře všechny, kdo by toto chtěli dělat) usnadňující Rusku identifikaci a dokonce i zničení těchto zásilek. Jsou prostě oblasti, kde cenzura fakticky má své odůvodnění. Ale musí se řídit jasně danými pravidly a nesmí zasahovat do podstaty demokracie. Tu lze omezovat (základní práva) jen v rámci daných pravidel. Toto jsme si procvičili během čínské nemoci.
Je smutné, že agresivní Rusko nějaká pravidla, podle kterých postupuje, v této oblasti má (nechválím ta pravidla jako taková, ale skutečnost, že vůbec jsou nelze pominout), zatímco v právním státě zvaném Česká republika platí právo džungle. Mějme pravidla, třeba i špatná, která budeme napadat, kritisovat, ale bez nich to nejde!
Vladimír Petrilák