Polsko – dění kolem Ústavního soudu. Je to převrat?

Polsko – dění kolem Ústavního soudu. Je to převrat?

Ve sdělovacích prostředcích všeho druhu v České republice probíhá spor, mající mnohdy formu výsměchu, zda v Polsko včera došlo ke státnímu převratu.

Takovou slovní formulaci nazývající to, co se stalo (policie vtrhla do sídla Ústavního soudu, jedna pseudosoudkyně tohoto soudu svrhla předsedu a jmenovala se šéfkou), používá polská oposice a spolu s ní část (ta pravicová) médií. Tato verse je zhruba přebírána i v Česku

Druhá strana namítá, že o žádný státní převrat nejde, protože stávající polská vláda, která za událostmi stojí, má v dolní i horní komoře většinu, má v rukou značnou část moci – nesvrhla přece sama sebe.

To, co se stalo, hodnotí polští znalci ústavního práva (dokonce i ti provládní) jako událost, která naplňuje znaky trestného činu, který je v polském Trestním zákoníku uveden v hlavě věnované trestním činům proti republice, která nese označení Státní převrat. Jde konkrétně o paragraf, v němž je definován útok na ústavní orgán Polské republiky. Pro tento trestný čin je stanovena sazba odnětí svobody od tří do dvaceti let. Jde konkrétně o článek 128.

V českém právní řádu máme podobné ustanovení, který – tradičně – nazýváme „rozvracení republiky”, jmenovitě jde o rozvrácení ústavního zřízení. Trestní sazba je podobná jako v Polsku, dokonce hrozí i výjimečný trest (par. 310).

Čili, mluví-li někdo o státním převratu (puči), znamená to, že událost zasazuje do rámce polského Trestního zákoníku, jakkoliv politologicky nejde o přesné označení, v mezích chápání právní normy je.